Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kresby Marsu při letošní opozici
Aleš Majer Vytisknout článek

Kresby Marsu při letošní opozici

Planeta Mars 22. června 2016 na kresbě Aleše Majera a fotografii Pavla Prokopa.
Autor: KaL

Planeta Mars byla na konci letošního května nejblíže k Zemi za posledních 11 roků a i přes svou polohu nízko nad obzorem naskytla pozorovatelům mnoho možností vychutnat si její povrchové detaily prostřednictvím dalekohledů. Ač se to může zdát nezvyklé, i v dnešní době pokročilé fotografické techniky se mnoho nadšených amatérských astronomů stále snaží tyto detaily zachytit kresbou. Prohledněte si, jak dopadli pozorovatelé z Klubu astronomů Liberecka.

Mars – při vyslovení jména této poslední terestrické planety se snad každému milovníku astronomie vybaví trocha tajemna. Ne nadarmo je její staročeské jméno Smrtonoš a v astrologii hrála významnou roli. A ještě v polovině minulého století, před začátkem kosmického věku, se seriózně uvažovalo o existenci Marťanů.

Sám vzpomínám, jak jsem se naivně pokoušel svými prvními „brýlovými“ dalekohledy zahlédnout na planetě nějaké podrobnosti. To se mi podařilo až v roce 1988 při velké zářijové opozici, kdy Martův kotouček dosáhl téměř 24″ průměru a já měl k dispozici na tehdejší dobu celkem špičkový dalekohled Meopta AD800 (achromatický refraktor 56/800 mm se zvětšením 40× a 80×). Od té doby trvá moje fascinace rudou planetou a při každé výhodnější opozici na ni zaměřuji teleskopy ve snaze zahlédnout něco nového. Letos to byla řada přístrojů, s průměrem od 5 do 40 centimetrů, které jsem na Mars namířil.

Malý 55mm achromát při zvětšení 60× spolehlivě ukázal Velkou Syrtu a polární čepičku. Mezi další používané přístroje patřil APO refraktor 120 mm, 15cm ekvatoreál turnovské hvězdárny, 28cm SCT a 30–40cm Dobsony. I přes nepříznivou polohu Marsu na obloze, kdy opisuje kličku mezi Štírem a Váhami, se mi podařilo pořídit několik kreseb. Nejlepší pozorování jsem zažil měsíc po opozici 22. 6., kdy byl vzduch nad turnovskou Vrchhůrou extrémně klidný a seeing mi dovolil spatřit řadu podrobností v okolí oblasti Elysium. Díky tomuto pozorování si již dovedu celkem živě představit, jak Schiaparelli zakreslil své slavné Canali – jemné detaily vytvářely jakousi síť, která při troše fantazie kanály připomínala.

Kresby Marsu od Aleše Majere během opozice 2016. Autor: KaL.
Kresby Marsu od Aleše Majere během opozice 2016.
Autor: KaL.

Mars je během léta stále ještě dobře dostupný hned od soumraku a tak se můžete podívat i vy. A pokud můžeme doporučit, tak nevynechejte plejádu výborných fotografií Pavla Prokopa z Prahy, jehož klidný obraz mu musí leckdo závidět. A my děkujeme, že nám své snímky vždy ihned ukáže.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Fotograf Pavel Prokop
[2] Mars v opozici a tedy v nejlepších pozorovacích podmínkách
[3] Hvězdárna Turnov
[4] Giovanni Schiaparelli na Wikipedii
[5] Canali - kanály zachycené G. Schiaparellim kresbou

Převzato: Klub astronomů Liberecka



O autorovi

Štítky: Opozice Marsu, Planeta Mars, Kresby, Kresba


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »